0
Často se říká, neboť jde o všeobecně známou věc, že člověk průměrného nadání to s pílí dotáhne dál, než líný génius. Ó ano, a oč hůře jsou na tom průměrní lenoši! A protože se mezi ně tak trochu počítám, považuji lenost za jednoho ze svých nepřátel na život a na smrt. Dlužno dodat, že je to také nepřítel z nejsilnějších a většinu šarvátek vyhrává, ať mobilizuji jak chci.
Číst vše »
Nemálo biblických pouček se snaží vyjádřit jednu věc, která by se dala shrnout asi takto: je velký hlupák a s největší pravděpodobnstí špatně skončí ten, kdo neposlouchá napomenutí moudrých (ne proto, že neposlouchá, nýbrž proto, že bude na všechno muset přicházet sám a se svým zjevným ignorantstvím to rozhodně nebude mít lehké). A je jednou z předností knih přísloví, že obsahují moudrosti celé hromady.
Číst vše »
Komentáře nejsou povoleny
Černomodrý strom s červenými listy se kymácel v poryvech fialového větru, nesoucího s sebou úlomky životů pralesních velikánů, a naříkal nad zlomenou větví, které, visící smutně k zemi, kanuly z očí velké slzy zármutku a padaly mezi stébla větrem zmítaných travin, poplašeně uhýbajících před jejich hořkostí.
Číst vše »
Komentáře nejsou povoleny
Střechy jak mola v hvězdném moři,
touha se tmám tam dole dvoří,
v tom — světlo jak kdyby v očích zajiskřilo –
čas stojí.
Komínů trsy k nebi se tyčí,
křížky tu antén potichu křičí…
okna — tisíce duší blikají v tmách,
všechny jsou šťastné, žádný strach…
co však s tou tvojí.
Vpředu se dní, tmí v očích jas.
Zběsilý kočí líný čas
(jenž jazykem hada bičuje davy,
rozdíly neznaje, neliše stavy)
jen noci se bojí.
léto 1997